Aktuálně

Duchovní správci II. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

…pokračování z minulého týdne (Duchovní správci I.)

Vzdělané, osvícené a veřejností vážené osobnosti se mezi duchovními správci v Jindřichově Hradci objevovaly v katolických církevních řádech, usedlých ve městě, jako byli němečtí rytíři, minorité, jezuité a františkáni, mezi faráři a později probošty a kaplany na faře, mezi katechety zdejších škol, v evangelické církvi i židovské náboženské obci.

Vojtěch Benedikt Juhn (21. 3. 1779 – 28. 11. 1843) PROBOŠT I SBĚRATEL I UMĚLEC

Narodil se v Pelhřimově v rodině krejčího, studoval na gymnáziu v Jihlavě a teologickou fakultu v Praze. Roku 1803 byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Po krátkém působení v Hořepníku se stal v roce 1804 profesorem semináře v Českých Budějovicích. Již od roku 1810 učil také český jazyk. Dne 1. listopadu 1818 se stal rektorem bohosloveckého semináře a v roce 1825 byl ustanoven proboštem v Jindřichově Hradci. Do služby nastoupil následujícího roku a působil zde až do smrti. V březnu roku 1833 se stal též jindřichohradeckým vikářem a dozorcem škol v okrese.

Ve městě se těšil značným sympatiím již za svého života. Hold mu vzdali i autoři historických knih o městě, například Ferdinand Strejček, Jan Muk nebo František Tischer. Jako nadšený vlastenec zde během svého působení podporoval národní uvědomění hradeckých Čechů, uplatnil zde své vlastenecké cítění i umělecké vlohy. Zasloužil se o doplnění chybějících kostelních mobiliářů a věnoval se ochraně památek. Nechal opravit kostely sv. Václava a kostel Nejsvětější Trojice, upozornil na nebezpečí úplného zničení kostela sv. Jana Křtitele. Z vlastních finančních zdrojů nechal zhotovit oltářní obrazy sv. Josefa a sv. Jana, varhany a oltář sv. Kříže do hlavního proboštského kostela. Na proboštství založil pamětní knihu, značnou pozornost věnoval také hradeckému školství.

Zdědil rozsáhlou knihovnu s řadou vzácných a starých tisků po svém příteli kapitulním děkanovi Pinkasovi v Českých Budějovicích a osobně ji dále velmi rozšířil. Knihy se záznamy o Juhnově vlastnictví jsou dodnes uchovány v jindřichohradeckých historických knihovnách – na proboštství, na gymnáziu i v muzeu. Od mládí se zabýval kreslením, dnes je znám především jako malíř jihočeských měst. Podařilo se mu zachytit např. České Budějovice, Jindřichův Hradec, Pacov, Počátky, Prachatice, Kamenici nad Lipou, Písek, Tábor nebo Vodňany. Do Jindřichova Hradce za ním přijížděla řada významných přátel – např. rytec Jiří Döbler, želivský opat Ignác Jan Sekoušek nebo zadarský arcibiskup Josef František z Pauly Novák, kterému poskytl probošt Juhn v Hradci azyl k vyléčení. Vojtěch Benedikt Juhn zemřel v Jindřichově Hradci a je pohřben na hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice, kde je na jeho hrobě položen kámen se znakem podle jeho vlastního návrhu.

Šimon Antonín Jandera (27. 10. 1698 – 13. 6. 1775) PROBOŠT

Narodil se v Jindřichově Hradci, studoval na zdejším jezuitském gymnáziu a bohosloví v Praze. V říjnu 1721 byl vysvěcen na kněze, působil jako kaplan v Kutné Hoře, Petrovicích, krátce v Chudenicích, od roku 1728 jako farář v Dráchově a od roku 1732 v Kunžaku. V červnu 1755 se stal proboštem v Jindřichově Hradci. Nechal opravit budovu proboštství, v roce 1766 slavnostně posvětil sousoší Nanebevzetí Panny Marie na náměstí. Zemřel v den 20. výročí svého jmenování proboštem, je pohřben v kostele svatého Václava v Jindřichově Hradci.

František Xaver Jandera (26. 11. 1744 – 25. 9. 1805) FARÁŘ I DONÁTOR

Narodil se v Jindřichově Hradci v rodině zámožného jindřichohradeckého obchodníka a váženého měšťana, záhy po narození mu zemřela matka a v jedenácti letech i otec. Sirotka se ujal jeho strýc Šimon Jandera, jindřichohradecký probošt. Studoval na místním jezuitském gymnáziu, pak filozofii a bohosloví, koncem šedesátých let 18. století byl již vysvěcen na kněze. Duchovní službu začínal jako osobní kaplan u strýce Šimona, krátce působil jako kaplan u sv. Václava v Jindřichově Hradci, roku 1783 byl ustanoven farářem v Blažejově. I když se jednalo o faru velmi malou, nevýnosnou a závislou na faráři v Horní Pěně, zůstal tu plných dvacet let. Chtěl zřejmě zůstat co nejblíže rodnému městu, nebo zde vlastnil majetek zděděný po rodičích.

V roce 1803 se rozhodl odejít na odpočinek do Jindřichova Hradce, kde až do své smrti bydlel v domě č. 143 v Klášterské ulici. Na počátku 19. století se velmi významně zapsal do dějin města a gymnázia, když 27. ledna 1801 odkázal městu 11.175 zlatých „na vydržování gymnázia“, zrušeného v sedmdesátých letech 18. století spolu s jezuitským řádem. Obnovení jindřichohradeckého gymnázia v roce 1807, k němuž přispěl rozhodující měrou, se však již nedožil.

Josef Zátka (13. 8. 1809 – 20. 5. 1873) PROBOŠT

Narodil se ve Velešíně na Českokrumlovsku, studoval gymnázium a bohosloví v Českých Budějovicích. V květnu 1835 byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem v Nové Cerekvi, odkud si jej vyžádal jindřichohradecký probošt Vojtěch Beneditk Juhn za kaplana do Jindřichova Hradce. Zde byl v úzkém kontaktu především s katechetou Aloisem Řečickým, spolu se zasloužili o založení dívčích škol ve městě. Uznání získal i u tehdejšího prefekta gymnázia Huberta Hudce. V roce 1845 byl z Jindřichova Hradce povolán k administraci fary v Hořepníku a dále do Neustupova, kde se stal farářem.

V roce 1865 byl ustanoven proboštem v Jindřichově Hradci. Obecní zastupitelstvo mu záhy svěřilo řízení nově založené průmyslové školy, kterou vedl až do své smrti. Byl též zvolen do výboru spořitelny, kde působil jako ředitel a předseda. Byl členem městského zastupitelstva a předsedou Nadace Ignáce a Magdaleny Třebických. Jeho velké zásluhy o školství v Jindřichově Hradci i v Neustupově ocenila učitelská jednota Budeč, v níž byl zvolen předsedou a jmenován čestným členem. Byl jedním z prvních členů Matice české a členem spolku Svatobor. Byl pochován na hřbitově u Nejsvětější Trojice za hojné účasti veřejnosti, u níž byl velice oblíben.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části:

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít