Aktuálně

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Budova Landfrasovy tiskárny na Balbínově náměstí počátkem 20. století

Jindřichův Hradec má bohatou tradici v historii časopisectví. Rukopisné česky psané zprávy z celého světa z roku 1495 psané na objednávku Jindřicha IV. z Hradce jsou uloženy ve zdejším zámeckém archivu a bývají řazeny k nejstarším česky psaným novinám. Vlastní život města mapují regionální periodika, jejichž počátky se datují do roku 1844. Nejvýznamnější z nich byl Ohlas od Nežárky, který je dodnes pro svůj všestranný obsah jedním z nejvyhledávanějších periodik našeho regionu. Vycházel v letech 1871–1942 a je vlastně jakousi tištěnou kronikou života města v období rakouské monarchie, samostatné Československé republiky, první a částečně i druhé světové války.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Současný pohled na Balbínovo náměstí s budovou tiskárny

U zrodu regionálních novin a časopisů stál v Jindřichově Hradci místní zámožný tiskař Alois Landfras, který podle autentických rodinných vzpomínek nahradil v roce 1844 dvanáct dosud užívaných ručních lisů třemi strojními rychlolisy. I když nové lisy využíval k tisku velkých nákladů oblíbených Nebeklíčů a dalších modlitebních knih, pro nové stroje hledal také další využití v souvislosti s tiskem již tehdy žádaných periodik. Počátkem roku 1844 vyšlo v Jindřichově Hradci první číslo německého Neuhauser allgemeiner Anzeiger, v roce 1848 jej nahradil Neuhauser Wochenblatt, redaktorem obou byl Vincenc Bibus. V roce 1848 tiskla Landfrasova tiskárna několik čísel českého listu Ozvěna, který redigoval zdejší kaplan Jan Šrámek. I když se nedochoval žádný exemplář, jeho existenci a také zánik dokládají zprávy již zmíněného německého Wochenblattu. V polovině padesátých let vycházel ještě německý Neuhauser Wochenpost a na přelomu let 1862–1863 vyšlo třináct čísel české Zvěsti od Nežárky.

Po řadě pokusů se konečně v roce 1871 podařilo v Landfrasově tiskárně započít s vydáváním českého týdeníku, pro nějž se shromáždilo dostatečné množství předplatitelů a odběratelů. Týdeník Ohlas od Nežárky vycházel nepřetržitě až do druhé světové války, kdy byl po heydrichiádě zakázán. Když zemřel dlouholetý redaktor listu Vilém Landfras, shrnul autor nekrologu jeho práci takto: „Ohlas od Nežárky za jeho vedení udržoval vždy tradičně seriosní a klidnou úroveň, nedávaje se nikdy strhnouti k polemikám, osobním útokům nebo sensacechtivosti – za to stránky jeho byly stále otevřeny vážným námětům veřejně prospěšným, místním kulturním pracovníkům, zvláště cenným příspěvkům vlastivědným, i stejně ochotně zde nacházely místa všechny místní spolky a korporace pro propagaci svých ušlechtilých snah.“

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Litografovaný plakát inzerující činnost Landfrasovy tiskárny
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Plakát inzerující novou Svobodovu tiskárnu z konce dvacátých let 20. století

Každé číslo Ohlasu většinou obsahovalo šest až osm stran textu s pravidelnými rubrikami a dvě až čtyři strany s reklamními přílohami. K pravidelným rubrikám patřily zprávy, fejetony, národohospodářský věstník, dopisy, spolkové zprávy, později přibyl historický koutek nebo kulturní hlídka. Týdeník pro poučení a zábavu, pro zájmy obecné, společenské a politické přinášel kromě aktuálních zpráv o každodenním dění z regionu, z Čech i celého světa také osobní zprávy a oznámení, dále zprávy z činnosti spolků a kulturních a dalších společenských akcí, jako byly pozvánky na divadelní představení, výroční schůze, koncerty, později také program zdejšího kina. Roli klasického oznamovatele hrál Ohlas při uveřejňování vyhlášek obecní správy nebo informací o blížících se trzích. Jednoduchou zábavu a odreagování přinášely v Ohlase beletristické přílohy. Významná byla vzdělávací a naučná složka Ohlasu obsahující historické, biografické a vlastivědné příspěvky, převážně související s jindřichohradeckým regionem. K významným společenským událostem regionálního nebo nadregionálního významu, například k Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, k úmrtí jindřichohradeckého starosty Václava Naxery, k 90. narozeninám hraběte Jaromíra Černína v roce 1908 nebo k tragické smrti následníka trůnu Ferdinanda DEste v roce 1914 byla vydána zvláštní čísla. Ohlas od Nežárky zachytil detailně bohatý společenský život města v letech 1871–1942 a stal se živou kronikou města.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Nejstarší jindřichohradecké periodikum
Neuhauser allgemeiner Anzeiger
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Nejstarší jindřichohradecké periodikum
Neuhauser allgemeiner Anzeiger
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Zvěst od Nežárky

Po desetiletí neměl týdeník žádnou významnou konkurenci. Až když založil ve městě další tiskárnu Jaroslav Svoboda, započal v roce 1931 vydávat týdeník Zájmy Českomoravské vysočiny. První číslo vyšlo 4. března 1931, v předvečer 71. narozenin T. G. Masaryka. Nový moderní týdeník získával čtenáře a odběratele z nově vznikajících společenských vrstev a od konzervativního Ohlasu se lišil svou náboženskou i politickou otevřeností, kterou čtenářům deklaroval v prvním čísle: „Jindřichův Hradec s přilehlými místy potřebuje mimo stávajícího týdeníku list, který by byl věnován v prvé řadě námětům a řešení otázek národohospodářských a kulturních celého jihovýchodu, což zvláště zdůrazňujeme… Chceme si pečlivě všímati našich škol v čele s reálným gymnasiem… Nevyhýbáme se řešení i mnohdy palčivých otázek sociálních. Chceme býti zrcadlem týdne… živou kronikou současného života veřejného… Odmítáme zprávy skandalisující rodiny i jednotlivce osobně neb stranicky zahrocené… Nehodláme pěstovati planý radikalismus…“ Týdeník zařadil nové rubriky pro zájmy Jindřichohradečanů a okolí, které hledaly své místo v tisku, např. Mysliveckou hlídku, rozsáhlé Sportovní zprávy a rubriky okolních měst Počátek, Kardašovy Řečice, Žirovnice, Soběslavi, Kunžaku, Stráže, Studené, Popelína, Strmilova a dalších. Později se připojila i města Telč, Dačice a Třešť. Na stránkách „Zájmů“ se kromě zpráv objevovala i historická a vlastivědná pojednání vlastivědných pracovníků a historiků regionu. Mezi autory se objevily i renomované osobnosti, které patřily ke kmenovým autorům týdeníku Ohlas od Nežárky, například František Teplý, autor sedmisvazkových Dějin města Hradce Jindřichova, později též Jan Muk a další. Redaktorem „Neodvislého týdeníku českého jihovýchodu“ byl Vilém Martínek Strmilovský, později sám vydavatel Jaroslav Svoboda. Poslední číslo Zájmů vyšlo 15. května 1941, týdeník tak ukončil svou činnost téměř o rok dříve než Ohlas, který vyčkal až na úřední zákaz.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
První číslo Ohlasu od Nežárky z roku 1871
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Ohlas od Nežárky se
zprávou o vzniku
Československé republiky
v roce 1918
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Jubilejní číslo Ohlasu
od Nežárky z roku 1910
připomínající narozeniny
císaře

Vzájemné soužití dvou týdeníků ve městě nebylo zřejmě příliš problematické. Když si v roce 1940 připomínal Ohlas 70 let své existence a Zájmy Českomoravské vysočiny slavily 10. výročí založení, konstatovaly Zájmy ke dvojitému výročí toto: „První týdeník slouží v převážné míře a snad na předním místě minulosti kraje. Druhý náš list zabývá se většinou otázkami národohospodářskými apod. Oba týdeníky vzájemně se doplňovaly a doplňují.“ Skutečností však bylo, že nový týdeník měl širší teritoriální základnu, a tak i více dopisovatelů. Kromě těchto dvou zásadních titulů vycházely ve městě do druhé světové války i další noviny, časopisy a zpravodaje, většinou časově nebo tematicky omezené.

…dokončení kapitoly za týden.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
První číslo Zájmů Českomoravské vysočiny z roku 1931
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Březnové vydání Zájmů
Českomoravské vysočiny
z roku 1939
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Vydání Zájmů Českomoravské
vysočiny