Aktuálně

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Budova Landfrasovy tiskárny na Balbínově náměstí počátkem 20. století

Jindřichův Hradec má bohatou tradici v historii časopisectví. Rukopisné česky psané zprávy z celého světa z roku 1495 psané na objednávku Jindřicha IV. z Hradce jsou uloženy ve zdejším zámeckém archivu a bývají řazeny k nejstarším česky psaným novinám. Vlastní život města mapují regionální periodika, jejichž počátky se datují do roku 1844. Nejvýznamnější z nich byl Ohlas od Nežárky, který je dodnes pro svůj všestranný obsah jedním z nejvyhledávanějších periodik našeho regionu. Vycházel v letech 1871–1942 a je vlastně jakousi tištěnou kronikou života města v období rakouské monarchie, samostatné Československé republiky, první a částečně i druhé světové války.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Současný pohled na Balbínovo náměstí s budovou tiskárny

U zrodu regionálních novin a časopisů stál v Jindřichově Hradci místní zámožný tiskař Alois Landfras, který podle autentických rodinných vzpomínek nahradil v roce 1844 dvanáct dosud užívaných ručních lisů třemi strojními rychlolisy. I když nové lisy využíval k tisku velkých nákladů oblíbených Nebeklíčů a dalších modlitebních knih, pro nové stroje hledal také další využití v souvislosti s tiskem již tehdy žádaných periodik. Počátkem roku 1844 vyšlo v Jindřichově Hradci první číslo německého Neuhauser allgemeiner Anzeiger, v roce 1848 jej nahradil Neuhauser Wochenblatt, redaktorem obou byl Vincenc Bibus. V roce 1848 tiskla Landfrasova tiskárna několik čísel českého listu Ozvěna, který redigoval zdejší kaplan Jan Šrámek. I když se nedochoval žádný exemplář, jeho existenci a také zánik dokládají zprávy již zmíněného německého Wochenblattu. V polovině padesátých let vycházel ještě německý Neuhauser Wochenpost a na přelomu let 1862–1863 vyšlo třináct čísel české Zvěsti od Nežárky.

Po řadě pokusů se konečně v roce 1871 podařilo v Landfrasově tiskárně započít s vydáváním českého týdeníku, pro nějž se shromáždilo dostatečné množství předplatitelů a odběratelů. Týdeník Ohlas od Nežárky vycházel nepřetržitě až do druhé světové války, kdy byl po heydrichiádě zakázán. Když zemřel dlouholetý redaktor listu Vilém Landfras, shrnul autor nekrologu jeho práci takto: „Ohlas od Nežárky za jeho vedení udržoval vždy tradičně seriosní a klidnou úroveň, nedávaje se nikdy strhnouti k polemikám, osobním útokům nebo sensacechtivosti – za to stránky jeho byly stále otevřeny vážným námětům veřejně prospěšným, místním kulturním pracovníkům, zvláště cenným příspěvkům vlastivědným, i stejně ochotně zde nacházely místa všechny místní spolky a korporace pro propagaci svých ušlechtilých snah.“

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Litografovaný plakát inzerující činnost Landfrasovy tiskárny
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Plakát inzerující novou Svobodovu tiskárnu z konce dvacátých let 20. století

Každé číslo Ohlasu většinou obsahovalo šest až osm stran textu s pravidelnými rubrikami a dvě až čtyři strany s reklamními přílohami. K pravidelným rubrikám patřily zprávy, fejetony, národohospodářský věstník, dopisy, spolkové zprávy, později přibyl historický koutek nebo kulturní hlídka. Týdeník pro poučení a zábavu, pro zájmy obecné, společenské a politické přinášel kromě aktuálních zpráv o každodenním dění z regionu, z Čech i celého světa také osobní zprávy a oznámení, dále zprávy z činnosti spolků a kulturních a dalších společenských akcí, jako byly pozvánky na divadelní představení, výroční schůze, koncerty, později také program zdejšího kina. Roli klasického oznamovatele hrál Ohlas při uveřejňování vyhlášek obecní správy nebo informací o blížících se trzích. Jednoduchou zábavu a odreagování přinášely v Ohlase beletristické přílohy. Významná byla vzdělávací a naučná složka Ohlasu obsahující historické, biografické a vlastivědné příspěvky, převážně související s jindřichohradeckým regionem. K významným společenským událostem regionálního nebo nadregionálního významu, například k Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, k úmrtí jindřichohradeckého starosty Václava Naxery, k 90. narozeninám hraběte Jaromíra Černína v roce 1908 nebo k tragické smrti následníka trůnu Ferdinanda DEste v roce 1914 byla vydána zvláštní čísla. Ohlas od Nežárky zachytil detailně bohatý společenský život města v letech 1871–1942 a stal se živou kronikou města.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Nejstarší jindřichohradecké periodikum
Neuhauser allgemeiner Anzeiger
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Nejstarší jindřichohradecké periodikum
Neuhauser allgemeiner Anzeiger
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Zvěst od Nežárky

Po desetiletí neměl týdeník žádnou významnou konkurenci. Až když založil ve městě další tiskárnu Jaroslav Svoboda, započal v roce 1931 vydávat týdeník Zájmy Českomoravské vysočiny. První číslo vyšlo 4. března 1931, v předvečer 71. narozenin T. G. Masaryka. Nový moderní týdeník získával čtenáře a odběratele z nově vznikajících společenských vrstev a od konzervativního Ohlasu se lišil svou náboženskou i politickou otevřeností, kterou čtenářům deklaroval v prvním čísle: „Jindřichův Hradec s přilehlými místy potřebuje mimo stávajícího týdeníku list, který by byl věnován v prvé řadě námětům a řešení otázek národohospodářských a kulturních celého jihovýchodu, což zvláště zdůrazňujeme… Chceme si pečlivě všímati našich škol v čele s reálným gymnasiem… Nevyhýbáme se řešení i mnohdy palčivých otázek sociálních. Chceme býti zrcadlem týdne… živou kronikou současného života veřejného… Odmítáme zprávy skandalisující rodiny i jednotlivce osobně neb stranicky zahrocené… Nehodláme pěstovati planý radikalismus…“ Týdeník zařadil nové rubriky pro zájmy Jindřichohradečanů a okolí, které hledaly své místo v tisku, např. Mysliveckou hlídku, rozsáhlé Sportovní zprávy a rubriky okolních měst Počátek, Kardašovy Řečice, Žirovnice, Soběslavi, Kunžaku, Stráže, Studené, Popelína, Strmilova a dalších. Později se připojila i města Telč, Dačice a Třešť. Na stránkách „Zájmů“ se kromě zpráv objevovala i historická a vlastivědná pojednání vlastivědných pracovníků a historiků regionu. Mezi autory se objevily i renomované osobnosti, které patřily ke kmenovým autorům týdeníku Ohlas od Nežárky, například František Teplý, autor sedmisvazkových Dějin města Hradce Jindřichova, později též Jan Muk a další. Redaktorem „Neodvislého týdeníku českého jihovýchodu“ byl Vilém Martínek Strmilovský, později sám vydavatel Jaroslav Svoboda. Poslední číslo Zájmů vyšlo 15. května 1941, týdeník tak ukončil svou činnost téměř o rok dříve než Ohlas, který vyčkal až na úřední zákaz.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
První číslo Ohlasu od Nežárky z roku 1871
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Ohlas od Nežárky se
zprávou o vzniku
Československé republiky
v roce 1918
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Jubilejní číslo Ohlasu
od Nežárky z roku 1910
připomínající narozeniny
císaře

Vzájemné soužití dvou týdeníků ve městě nebylo zřejmě příliš problematické. Když si v roce 1940 připomínal Ohlas 70 let své existence a Zájmy Českomoravské vysočiny slavily 10. výročí založení, konstatovaly Zájmy ke dvojitému výročí toto: „První týdeník slouží v převážné míře a snad na předním místě minulosti kraje. Druhý náš list zabývá se většinou otázkami národohospodářskými apod. Oba týdeníky vzájemně se doplňovaly a doplňují.“ Skutečností však bylo, že nový týdeník měl širší teritoriální základnu, a tak i více dopisovatelů. Kromě těchto dvou zásadních titulů vycházely ve městě do druhé světové války i další noviny, časopisy a zpravodaje, většinou časově nebo tematicky omezené.

…dokončení kapitoly za týden.

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
První číslo Zájmů Českomoravské vysočiny z roku 1931
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Březnové vydání Zájmů
Českomoravské vysočiny
z roku 1939
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Vydání Zájmů Českomoravské
vysočiny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít