Aktuálně

Duchovní správci III. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

…pokračování z minulého týdne (Duchovní správci II.)

Vzdělané, osvícené a veřejností vážené osobnosti se mezi duchovními správci v Jindřichově Hradci objevovaly v katolických církevních řádech, usedlých ve městě, jako byli němečtí rytíři, minorité, jezuité a františkáni, mezi faráři a později probošty a kaplany na faře, mezi katechety zdejších škol, v evangelické církvi i židovské náboženské obci.

Vilém Platzer (23. 6. 1821 – 27. 10. 1888) PROBOŠT I POSLANEC

Narodil se na Šimanově dvoře u Stráže nad Nežárkou v německé rodině. Otec přesídlil do Jindřichova Hradce, kde Vilém vystudoval gymnázium. Pokračoval ve studiu filozofie a bohosloví v Českých Budějovicích a v srpnu 1844 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem v Jindřichově Hradci, kde působil spolu s kaplany Claudiem, Šrámkem a Novotným. Zde se také naučil česky díky rozhovorům s vlasteneckým lékařem Josefem Procházkou Devítským, který mu také půjčoval české knihy. Odsud odešel administrovat faru do Hůrek u Nové Bystřice a po krátkém návratu do Jindřichova Hradce byl ustanoven farářem v Blažejově a později též v Novém Etynku. V Jindřichově Hradci se stal předsedou hospodářského spolku, členem okresního zastupitelstva a později též jeho starostou.

V letech 1879-1888 byl proboštem v Jindřichově Hradci a vůdčí osobností zdejšího veřejného života. V letech 1861-1880 byl volen do Českého zemského sněmu za zdejší venkovský obvod Jindřichův Hradec – Lomnice – Třeboň – Nová Bystřice. V letech 1870-1885 zasedal v říšské radě, kde se zasadil především o vybudování železniční trati z Mezimostí přes Jindřichův Hradec do Horní Cerekve. Stal se čestným občanem Jindřichova Hradce, Nového Etynku a Stráže nad Nežárkou. Zemřel v Jindřichově Hradci a je pochován na hřbitově Nejsvětější Trojice.

Jan E. Vacek (12. 11. 1866 – 18. 12. 1929) PROBOŠT I POSLANEC

Jan Evangelista Vacek se narodil v Proseči-Obořišti u Nové Cerekve a vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a bohoslovectví v Českých Budějovicích. V červenci 1890 byl vysvěcen na kněze. Působil v Kamenici nad Lipou jako kaplan a katecheta, později jako farář v Božejově a v Kostelní Radouni. Zde se zasloužil o zvelebení kostela. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do českého zemského sněmu za český venkovský volební okres Pelhřimov – Pacov – Kamenice – Počátky a v roce 1911 se stal i poslancem říšské rady za volební okres 73. Jan Vacek byl členem České agrární strany a zastáncem národního práva. Hájil národ i jako člen revolučního Národního shromáždění.

V březnu 1923 byl jmenován proboštem v Jindřichově Hradci, kde po odchodu Leonarda Rendla v roce 1920 nebyl již tři roky ustaven probošt. Místní do něj vkládali velké naděje a očekávali dobrého přítele a duchovního otce, kterého v předešlých dvou desetiletích 20. století postrádali. Jan Vacek jejich očekávání naplnil, do Jindřichova Hradce jej přivezli bývalí osadníci na 25 vozech a také Jindřichův Hradec mu připravil velkolepé přivítání. V Jindřichově Hradci byl členem městské rady, v roce 1925 se stal čestným předsedou Krajinské výstavy Českomoravské vysočiny. Zemřel náhle v Jindřichově Hradci a byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice.

František Fau (23. 11. 1878 – 21. 10. 1935) KATECHETA I MUZEJNÍK

Narodil se v Jindřichově Hradci, v letech 1889-1897 studoval na místním gymnáziu, po jehož absolvování se věnoval studiu teologie na pražské bohoslovecké fakultě. Kromě bohosloví se živě zajímal o umění a historii, velkou část života soukromě studoval v archivech a knihovnách i na cestách po Itálii, Francii, Balkánu či Polsku. Po vysvěcení na kněze působil jako kaplan a katecheta v západních Čechách, poté v Příbrami, kde v letech 1906-1921 učil na tamějším gymnáziu, a krátce v Kladně.

V roce 1923 byl jako definitivní profesor a katecheta přeložen na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde kromě náboženství vyučoval i němčině a latině, byl správcem sbírky numismatické, grafické a historické, a od roku 1931 vedl gymnazijní knihovnu. Získal titul arcibiskupského notáře, stal se i dopisujícím členem komise pro dějiny při Masarykově Akademii práce. Podílel se na založení spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce, spolupracoval na tvorbě retrospektivní části Krajinské výstavy v roce 1925 a poté se ujal sbírek jindřichohradeckého muzea, jehož se stal správcem. Uspořádal historické sbírky muzea a připravil novou expozici v budově bývalého jezuitského semináře, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1928. V září 1934 byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů přeložen na akademické gymnázium do Prahy.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části:

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít