Aktuálně

Duchovní správci III. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

…pokračování z minulého týdne (Duchovní správci II.)

Vzdělané, osvícené a veřejností vážené osobnosti se mezi duchovními správci v Jindřichově Hradci objevovaly v katolických církevních řádech, usedlých ve městě, jako byli němečtí rytíři, minorité, jezuité a františkáni, mezi faráři a později probošty a kaplany na faře, mezi katechety zdejších škol, v evangelické církvi i židovské náboženské obci.

Vilém Platzer (23. 6. 1821 – 27. 10. 1888) PROBOŠT I POSLANEC

Narodil se na Šimanově dvoře u Stráže nad Nežárkou v německé rodině. Otec přesídlil do Jindřichova Hradce, kde Vilém vystudoval gymnázium. Pokračoval ve studiu filozofie a bohosloví v Českých Budějovicích a v srpnu 1844 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem v Jindřichově Hradci, kde působil spolu s kaplany Claudiem, Šrámkem a Novotným. Zde se také naučil česky díky rozhovorům s vlasteneckým lékařem Josefem Procházkou Devítským, který mu také půjčoval české knihy. Odsud odešel administrovat faru do Hůrek u Nové Bystřice a po krátkém návratu do Jindřichova Hradce byl ustanoven farářem v Blažejově a později též v Novém Etynku. V Jindřichově Hradci se stal předsedou hospodářského spolku, členem okresního zastupitelstva a později též jeho starostou.

V letech 1879-1888 byl proboštem v Jindřichově Hradci a vůdčí osobností zdejšího veřejného života. V letech 1861-1880 byl volen do Českého zemského sněmu za zdejší venkovský obvod Jindřichův Hradec – Lomnice – Třeboň – Nová Bystřice. V letech 1870-1885 zasedal v říšské radě, kde se zasadil především o vybudování železniční trati z Mezimostí přes Jindřichův Hradec do Horní Cerekve. Stal se čestným občanem Jindřichova Hradce, Nového Etynku a Stráže nad Nežárkou. Zemřel v Jindřichově Hradci a je pochován na hřbitově Nejsvětější Trojice.

Jan E. Vacek (12. 11. 1866 – 18. 12. 1929) PROBOŠT I POSLANEC

Jan Evangelista Vacek se narodil v Proseči-Obořišti u Nové Cerekve a vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a bohoslovectví v Českých Budějovicích. V červenci 1890 byl vysvěcen na kněze. Působil v Kamenici nad Lipou jako kaplan a katecheta, později jako farář v Božejově a v Kostelní Radouni. Zde se zasloužil o zvelebení kostela. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do českého zemského sněmu za český venkovský volební okres Pelhřimov – Pacov – Kamenice – Počátky a v roce 1911 se stal i poslancem říšské rady za volební okres 73. Jan Vacek byl členem České agrární strany a zastáncem národního práva. Hájil národ i jako člen revolučního Národního shromáždění.

V březnu 1923 byl jmenován proboštem v Jindřichově Hradci, kde po odchodu Leonarda Rendla v roce 1920 nebyl již tři roky ustaven probošt. Místní do něj vkládali velké naděje a očekávali dobrého přítele a duchovního otce, kterého v předešlých dvou desetiletích 20. století postrádali. Jan Vacek jejich očekávání naplnil, do Jindřichova Hradce jej přivezli bývalí osadníci na 25 vozech a také Jindřichův Hradec mu připravil velkolepé přivítání. V Jindřichově Hradci byl členem městské rady, v roce 1925 se stal čestným předsedou Krajinské výstavy Českomoravské vysočiny. Zemřel náhle v Jindřichově Hradci a byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice.

František Fau (23. 11. 1878 – 21. 10. 1935) KATECHETA I MUZEJNÍK

Narodil se v Jindřichově Hradci, v letech 1889-1897 studoval na místním gymnáziu, po jehož absolvování se věnoval studiu teologie na pražské bohoslovecké fakultě. Kromě bohosloví se živě zajímal o umění a historii, velkou část života soukromě studoval v archivech a knihovnách i na cestách po Itálii, Francii, Balkánu či Polsku. Po vysvěcení na kněze působil jako kaplan a katecheta v západních Čechách, poté v Příbrami, kde v letech 1906-1921 učil na tamějším gymnáziu, a krátce v Kladně.

V roce 1923 byl jako definitivní profesor a katecheta přeložen na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde kromě náboženství vyučoval i němčině a latině, byl správcem sbírky numismatické, grafické a historické, a od roku 1931 vedl gymnazijní knihovnu. Získal titul arcibiskupského notáře, stal se i dopisujícím členem komise pro dějiny při Masarykově Akademii práce. Podílel se na založení spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce, spolupracoval na tvorbě retrospektivní části Krajinské výstavy v roce 1925 a poté se ujal sbírek jindřichohradeckého muzea, jehož se stal správcem. Uspořádal historické sbírky muzea a připravil novou expozici v budově bývalého jezuitského semináře, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1928. V září 1934 byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů přeložen na akademické gymnázium do Prahy.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: