9.2 C
Jindřichův Hradec
2.11. 2024
Články

Hudebníci III. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Život obyvatel Jindřichova Hradce po dlouhá staletí provázela hudba. Již na přelomu 13. a 14. století existoval bohatý kulturní život na dvoře pánů z Hradce, hudba byla i nedílnou součástí duchovního života měšťanů. Po krátkém úpadku kulturního ruchu v prvním desetiletí třicetileté války přispělo k rozvoji hudebního dění ve městě zejména působení jezuitské koleje, kde se hudba aktivně provozovala a z níž vzešel i věhlasný Adam Václav Michna z Otradovic. Významně se zapsal Jindřichův Hradec do dějin české hudby v 19. století. Dráhu hudebního skladatele tu zahájili Bedřich Smetana a Vítězslav Novák, na hudebním životě města se podílely kapely studentů, ostrostřelců a dalších spolků včetně vynikající hudby vojenské, které tu působily i ve století následujícím. V době po druhé světové válce pak vyniklo zejména působení Jindřichohradecké opery.

Jan E. Kypta | 30. 11. 1813 – 5. 4. 1868 | SKLADATEL I UČITEL

Jan Evangelista Kypta se narodil v Borotíně nedaleko Tábora, jeho otec, vesnický muzikant, se postaral o jeho základní hudební vzdělání. Chudoba a otcova smrt v roce 1824 zkomplikovaly jeho přání stát se učitelem a věnovat se hudbě. Po krušných letech, které prožil v Borotíně, Kunžaku, Táboře, krátký čas i v Číměři, se v roce 1832 dostal do Prahy, kde studoval na varhanické škole.

Na Nový rok 1834 přišel do Jindřichova Hradce, když tu získal místo varhaníka v proboštském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde byl ředitelem kůru František Ikavec. Již v květnu zde zkomponoval svou první skladbu, árii Jesu dulcis, v dalších letech skládal chrámovou hudbu i lehčí skladby, taneční hudbu, např. Jindřichohradecký valčík, Hradeckou polku a jako kapelník ostrostřelecké hudby také Střelecký kvapík. Kromě toho se mu splnilo i dětské přání a stal se učitelem, nejprve v tzv. novoměstské škole, od roku 1844 na dívčí škole.

V Jindřichově Hradci složil celkem 26 větších hudebních děl, převážně mší, a téměř čtyřicet drobnějších skladeb. Kromě toho v roce 1847 sepsal svou Nauku o souhlasu a učebnice Kleine Sprachlehre a Kurzgefasste Erdebeschreibung, které vydal Alois Landfras. V roce 1848 odešel do Telče, kde působil jako učitel, ředitel kůru a varhaník, neustal ani v komponování a v samotném závěru života vydal u Landfrase další školní příručku, Propravu ku české řeči a k pravopisu.

Jaroslav V. Vacek | 27. 3. 1865 – 19. 6. 1935 | KNĚZ a SKLADATEL

Narodil se v Jindřichově Hradci, kde jeho otec zastával místo ředitele kůru. Od mládí se věnoval hudbě, v letech 1876-1883 studoval na místním gymnáziu, po maturitě vstoupil v Teplé do premonstrátského řádu. Studoval v Innsbrucku, kde byl 28. července 1888 vysvěcen na kněze.

Jaroslav Václav Vacek působil jako katecheta v Doupově, pak se vrátil do kláštera v Teplé nejprve jako varhaník, pak zde vyučoval hudbě a stal se knihovníkem bohaté klášterní knihovny s osmdesáti tisíci svazky, kterou nově katalogizoval. Při této práci nezapomínal ani na své rodiště, kam zasílal některé duplikáty zajímavých a cenných knih. Rozvíjel zde i své zájmy hudební. Počátkem dvacátých let uspořádal klášterní hudební archiv, v němž objevil některé neznámé památky. Hudbě se věnoval také jako aktivní interpret, nebo uměl hrát na několik nástrojů, a také komponoval a své skladby publikoval. Celkem složil okolo stovky skladeb chrámových, orchestrálních, komorních, pro varhany, harmonium, klavír, dále písně i melodram Holoubek na slova Karla Jaromíra Erbena a pořídil také několik úprav ze starších rukopisů.

O své práci hudebně pedagogické i knihovnické referoval do odborných časopisů, napsal rovněž řadu článků z kulturní historie svého rodiště, přispíval i do Ohlasu od Nežárky. V roce 1922 byl jmenován arcibiskupským notářem, o osm let později dopisujícím členem Masarykovy Akademie práce.

Anna Slavíková | 11. 5. 1877 – 2. 4. 1948 | OPERNÍ PĚVKYNĚ

Narodila se v Bořeticích na Benešovsku, studovala na učitelském ústavu v Brně, za svou profesi si ale zvolila zpěv, jemuž se učila u ředitele kůru u sv. Jakuba B. Krejčího. Jako sopranistka debutovala v roce 1895 v Olomouci, v letech 1897-1898 zpívala v německém divadle v Brně, poté ve Dvorním divadle v Darmstadtu, hostovala v operách ve Frankfurtu a Stuttgartu, kde si získala renomé především jako představitelka wagnerovských rolí. V roce 1901 zpívala také ve vídeňské opeře, v říjnu téhož roku se stala členkou Národního divadla v Praze.

Vynikala především jako představitelka dramatických rolí v operách Richarda Wagnera, úspěchy slavila také ve Smetanových operách jako Libuše či Milada. V roce 1908 se provdala za MUDr. Bohumíra Jordána, syna známého jindřichohradeckého stavitele pian. Před první světovou válkou se krátce zdokonalovala ve zpěvu v Miláně a zpívala v Janově, což vyvolalo neshody s vedením Národního divadla, jehož soubor opustila v červnu 1914. Za téměř dvacet let své pěvecké kariéry nastudovala 125 rolí a vystoupila ve více než 1100 operních představeních. Ještě ve dvacátých letech zpívala často na koncertech v Praze a v českých městech.

V roce 1926 se s manželem usadila v Jindřichově Hradci, kde také vystoupila na několika koncertech, například v prosinci 1926 a 1927, o dva roky později zde účinkovala při provedení Dvořákovy kantáty Svatební košile. Počátkem třicátých let se tu pokusila založit spolek pro pěstování komorní hudby.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: