Aktuálně

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)

…pokračování z minulého týdne (Noviny a časopisy jako zrcadlo života města I.)

Po druhé světové válce pak navázaly týdeníky Život a práce Jindřichohradecka, Rozvoj a Štít. Po sametové revoluci vycházely od roku 1993 Listy Jindřichohradecka, transformované v roce 2006 na Jindřichohradecký deník. Své místo mezi regionálními periodickými tituly má od roku 1991 měsíčník Patriot, jehož pokračovatelem se stal v roce 2011 titul Žurnál – Krásné články nebo inzertní měsíčník Neon. Od roku 2008 vychází Týdeník Jindřichohradecka. Již od roku 1972 informuje občany o společenském a kulturním dění měsíčník Jindřichohradecký zpravodaj. V roce 1989 začalo jindřichohradecké muzeum vydávat jednou ročně Jindřichohradecký vlastivědný sborník, který v roce 2004 rozšířilo větším teritoriálním záběrem pod názvem Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska.

Po druhé světové válce pak navázaly týdeníky Život a práce Jindřichohradecka, Rozvoj a Štít. Po sametové revoluci vycházely od roku 1993 Listy Jindřichohradecka, transformované v roce 2006 na Jindřichohradecký deník. Své místo mezi regionálními periodickými tituly má od roku 1991 měsíčník Patriot, jehož pokračovatelem se stal v roce 2011 titul Žurnál – Krásné články nebo inzertní měsíčník Neon. Od roku 2008 vychází Týdeník Jindřichohradecka. Již od roku 1972 informuje občany o společenském a kulturním dění měsíčník Jindřichohradecký zpravodaj. V roce 1989 začalo jindřichohradecké muzeum vydávat jednou ročně Jindřichohradecký vlastivědný sborník, který v roce 2004 rozšířilo větším teritoriálním záběrem pod názvem Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska.
Sletový zpravodaj Sokola z roku 1928
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Studentský časopis Jeřáby z roku 1937

Jedním ze stěžejních vědecko-výzkumných úkolů Muzea Jindřichohradecka je budování digitální knihovny s důrazem na regionální tituly. Již od roku 2002 vynakládá značné úsilí i finance na digitalizaci regionálních periodik, která zpřístupňuje na svých webových stránkách i v badatelně muzea. Muzeum přistoupilo k digitalizaci těchto periodik, aby napomohlo jejich zpřístupnění a zároveň uchovalo originály těchto unikátních titulů nebo jejich jednotlivých ročníků budoucím generacím.

Studentský časopis Jeřáby z roku 1937
Týdeník Život a práce Jindřichohradecka z roku 1960
Studentský časopis Jeřáby z roku 1937
Věstník okresu Jindřichův Hradec
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Týdeník Rozvoj z roku 1968
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Digitální knihovna Kramerius Muzea Jindřichohradecka

Digitální knihovna Muzea Jindřichohradecka obsahuje v současné době jako jediná ucelené řady periodických publikací vztahujících se k regionu Jindřichohradecka z období 1844 až 1992. Jedná se celkem o desítky tisíc stran digitálních kopií následujících periodik: Neuhauser allgemeiner Anzeiger (1844–1848), Neuhauser Wochenblatt (1848), Neuhauser Wochenpost (1854–1855), Zvěst od Nežárky (1863), Ohlas od Nežárky (1871–1942), Jindřichohradecké listy (1895), Štítný, neodvislý týdeník českého jihovýchodu (1901–1905), Zpravodaj Sokola v Jindř. Hradci (1927–1939), Vlastivěda Jindřichohradecka (1929–1935), Zájmy Českomoravské vysočiny (1931–1941), Život a práce Jindřichohradecka (1950–1960), Rozvoj (1960–1969) a Štít (1973–1992). Obohacují je také digitální kopie jihočeských titulů, které se na svých stránkách zabývají také naším regionem, získané výměnou z Jihočeské vědecké knihovny: Jihočeský kraj (1910–1916), Jihočeský sborník historický (1928–2015), Jihočeská jednota (1939–1944), Jihočech (1945–1947), Jihočeská pravda (1945–1992), Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích (1964–2016).

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Týdeník Štít z roku 1989
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Jindřichohradecký zpravodaj z roku 2018
Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)
Stálá rubrika Zpravodaje Psalo se před sto lety aneb
z Jindřichohradeckého Ohlasu od Nežárky

Landfrasova tiskárna

Noviny a časopisy jako zrcadlo života města II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola desátá)Historie tiskáren v Jindřichově Hradci sahá do počátku 18. století. Josef Landfras koupil v březnu 1797 vybavení předchozí Hilgartnerovy tiskárny a umístil podnik do domu čp. 15/I na dnešním Balbínově náměstí, který dostala jeho manželka Helena věnem od svého otce Šimona Grotze. Zde sídlila Landfrasova tiskárna až do znárodnění po roce 1948. Činnost tiskárny ohrozil velký požár města v květnu 1801, při němž shořelo vybavení tiskárny. Josef Landfras na požár vzpomíná takto: „Nyní zdálo se, že je rozhodnuto o mém osudu, ani jedinou lžíci mi oheň nenechal: nářek mé paní, pláč dětí, seslabovaly mého, beztoho soužením a starostmi oslabeného ducha, ale důvěra v nejmocnějšího mne přece vzpřimovala. … požádal jsem několik zámožných lidí o půjčku, dostal ji a tak začal hromadu sutin překopávati… Stavba rychle pokračovala a 1. listopadu 1801 mohl jsem už uvésti 4 lisy do chodu.“ Činnost tiskárny byla obnovena v rekordním čase a dále se úspěšně rozvíjela. K největšímu rozkvětu přivedl tiskárnu i ostatní související podniky jeho syn Alois, který ji oficiálně převzal v roce 1826. Za jeho působení se tiskárna stala jedním z největších mimopražských podniků. Rozšířil vydavatelský a nakladatelský záběr, inovoval technické vybavení tiskárny, zakoupil rychlolisy, zavedl kamenotisk, pořídil ocelorytinové desky k výzdobě titulních listů, zřídil pobočku v Táboře, kde záhy zavedl litografický závod, dále v Českých Budějovicích a v Pelhřimově. V padesátých letech byl starostou města a zastával též další veřejné funkce. Tiskárnu od něj převzal v roce 1858 jeho syn Vilém Antonín a po smrti Viléma Antonína v roce 1902 vnuk Vilém Bohumil. Po jeho smrti v roce 1931 vedla tiskárnu i redakci Ohlasu od Nežárky manželka s dcerou, které podniky v roce 1940 pronajaly nájemci Františku Pfauserovi.

Svobodova tiskárna

Svobodova tiskárna V roce 1927 získal ve městě tiskařskou koncesi Jaroslav Svoboda. Knihtiskárnu nejdříve provozoval v prozatímních prostorách v dnešní Nádražní ulici a v roce 1933 otevřel novou budovu v Pravdově ulici. Nová jindřichohradecká tiskárna reagovala na aktuální požadavky doby a nabízela tiskoviny zhotovené na nových strojích v moderní grafické úpravě sázené novými typy písma. Jaroslav Svoboda zřídil při tiskárně také vlastní nakladatelství, v němž vyšlo více než 50 titulů, zahrnujících beletrii a biografické a vlastivědné práce, často nejdříve publikované na stránkách Svobodova týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny. Svobodova tiskárna byla znárodněna v roce 1950, kdy se v její dosud moderní budově usídlil podnik Jihočeské tiskárny, závod J. Hradec. Historie Svobodovy tiskárny a nakladatelství Jaroslava Svobody v Jindřichově Hradci a výsledky práce obou podniků jsou zajímavým dokladem doby, hospodářských poměrů, podnikání v první republice i násilného zastavení fungujícího mechanismu po roce 1948. V roce 1927 získal ve městě tiskařskou koncesi Jaroslav Svoboda. Knihtiskárnu nejdříve provozoval v prozatímních prostorách v dnešní Nádražní ulici a v roce 1933 otevřel novou budovu v Pravdově ulici. Nová jindřichohradecká tiskárna reagovala na aktuální požadavky doby a nabízela tiskoviny zhotovené na nových strojích v moderní grafické úpravě sázené novými typy písma. Jaroslav Svoboda zřídil při tiskárně také vlastní nakladatelství, v němž vyšlo více než 50 titulů, zahrnujících beletrii a biografické a vlastivědné práce, často nejdříve publikované na stránkách Svobodova týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny. Svobodova tiskárna byla znárodněna v roce 1950, kdy se v její dosud moderní budově usídlil podnik Jihočeské tiskárny, závod J. Hradec. Historie Svobodovy tiskárny a nakladatelství Jaroslava Svobody v Jindřichově Hradci a výsledky práce obou podniků jsou zajímavým dokladem doby, hospodářských poměrů, podnikání v první republice i násilného zastavení fungujícího mechanismu po roce 1948.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít