Aktuálně

Historikové města III. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

…pokračování z minulého týdne (Historikové města II)

Jindřichův Hradec svou dlouhou historií a pestrým kulturním vývojem přitahoval zájemce o české dějiny již od dob baroka. Zajímali se o ně Bohuslav Balbín, Tomáš Pešina z Čechorodu, kteří působili či studovali na místním jezuitském gymnáziu, nebo František Palacký a Josef Pekař, kteří využívali ke své historické práci prameny z bohatého zámeckého archivu. Již od první poloviny 19. století také trvá zájem o dějiny Jindřichova Hradce, jimž desítky historiků věnovaly stovky publikací a článků. Zajímavá historie města, jež od středověku patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, zámek s rodovými archivy pánů z Hradce, Slavatů a Černínů, školství postavené na tradici jezuitského gymnázia, i jindřichohradecké muzeum podněcovaly rozvoj historického bádání.

Josef Novák (8. 3. 1849 – 21. 10. 1927) PEDAGOG I MUZEJNÍK

Narodil se v Josefově, studoval na gymnáziích v Hradci Králové a v Praze, kde v roce 1872 absolvoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a získal aprobaci pro výuku latiny a řečtiny na vyšších gymnáziích, v roce 1875 obhájil doktorát filozofie. Kromě klasických jazyků ovládal němčinu, italštinu a francouzštinu, o prázdninách podnikal studijní cesty zejména do Itálie a Německa, kde se zajímal především o tamní památky a dějiny umění. Po ročním působení v Praze začal v roce 1873 vyučovat na gymnáziu v Jindřichově Hradci, kde se kromě pedagogické práce věnoval regionální historii a poznávání uměleckých památek regionu, roku 1891 se stal kustodem uměleckých sbírek městského muzea. V krátké době uspořádal svěřené sbírky a připravil reprezentativní výstavu, k níž napsal Průvodce uměleckou výstavou v Jindř.Hradci roku 1894. Jako uznávaný znalec dějin umění na Jindřichohradecku se v roce 1895 stal místním jednatelem archeologické komise při České akademii, jejímž dopisujícím členem byl již od roku 1890. V roce 1898 byl jmenován dopisujícím členem vídeňské Centrální komise pro ochranu památek, o tři roky později dopisujícím členem Královské české společnosti nauk a koncem roku 1902 též Matice české při Muzeu Království českého.

Napsal řadu studií o jindřichohradeckých památkách uveřejňovaných postupně v Ohlase od Nežárky, ve Vídni vyšla jeho práce o kostele sv. Jana Křtitele, v Jindřichově Hradci rozsáhlejší publikace o zámku. Vrcholem jeho práce je Soupis umělecko-historických památek politického okresu Jindřichohradeckého. Přestože toto rozsáhlé dílo vydala Česká akademie už v roce 1901, svou hodnotu si pro autorovu pečlivost, důkladnost a odbornou fundovanost uchovalo dodnes.

V tomtéž roce byl Josef Novák pověřen vedením jindřichohradeckého gymnázia a o rok později se stal ředitelem gymnázia v Třeboni, kde působil pět let. V roce 1907 odešel do důchodu a navázal na svou historickou práci v Jindřichově Hradci, opět publikoval studie a články o regionálních památkách, převzal správu uměleckých a později i národopisných sbírek v muzeu. V roce 1911 byl zvolen předsedou muzejního odboru, později i konzervátorem památkové péče. V roce 1918 ho jindřichohradecké zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem města. Počátkem dvacátých let rezignoval ze zdravotních důvodů na všechny své funkce a stáhl se do soukromí. Zemřel v Praze, pochován je u kostela Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci.

František Tischer (2. 5. 1831 – 14. 3. 1910) ARCHIVÁŘ I MUZEJNÍK

Narodil se v Bednárci, od roku 1846 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Školu však nedokončil, po absolvování pátého ročníku nastoupil v lednu 1852 do služeb hraběte Evžena Černína. Začal pořádat rozsáhlý zámecký archiv, nejprve jako praktikant, od ledna 1865 jako archivář. Utřídil písemné doklady rodového archivu pánů z Hradce a Slavatů, sestavil i černínskou sbírku autografů. Poznatky načerpané při práci v archivu publikoval v jindřichohradeckém týdeníku Ohlas od Nežárky, který přinesl řadu jeho příspěvků k dějinám regionu. V odborných časopisech otiskoval historické prameny, především hradecké listiny, např. korespondenci Jáchyma z Hradce nebo Viléma Slavaty. Samostatně vydal monografii Oberst Freiherr Sigmund Mislik von Hirschov a Zweite Gesandschaftreise des Grafen Herrmann Czernin von Chudenic nach Constantinopol im J. 1644. Účastnil se rovněž politického a veřejného života regionu, byl zvolen do okresního zastupitelstva a v letech 1884-1887, kdy městské muzeum sídlilo v zámeckém archivu, byl jeho správcem. Vychoval syna, jenž se stal rovněž archivářem.

František Tischer ml. (23. 6. 1872 – 19. 1. 1939) DUCHOVNÍ I ARCHIVÁŘ

Narodil se v Jindřichově Hradci a po maturitě na místním gymnáziu v roce 1891 odešel studovat bohosloví, v červnu 1895 byl v Praze vysvěcen za kněze. Po krátkém působení v duchovních službách nastoupil v roce 1898 místo archiváře arcibiskupské konzistoře v Praze. Již za studií se začal zajímat o dějiny, pomáhal otci při opisování starých listin, překládal starší historické práce a v Ohlase od Nežárky začal uveřejňovat příspěvky o historii regionu, které pak od počátku 20. století již jako člen Královské české společnosti nauk publikoval i v odborném tisku. Psal příspěvky o místních historicích, o jindřichohradecké vrchnostenské, duchovní i městské správě, literátském bratrstvu, regionálních církevních představitelích i místních událostech. Nejvýznamnější jeho prací z regionální historie jsou Paměti fary jindřicho-hradecké a edice archivních pramenů, ve své práci se pak zabýval hlavně českou církevní historií.

Ludvík Domečka (2. 8. 1861 – 27. 4. 1937) ÚŘEDNÍK I MUZEJNÍK I PAMÁTKÁŘ

Narodil se v Černovicích na Pelhřimovsku. V letech 1873-1881 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci, kde záhy začal projevovat zájem o literaturu a historii, navštěvoval zámecký archiv, archiváře Františka Tischera dokonce nazýval svým učitelem. Zpočátku přispíval pod pseudonymem Černovič do studentských časopisů, později psal i do místního týdeníku. Po maturitě odešel studovat na právnickou fakultu v Praze, kterou absolvoval v roce 1887. Jako vysokoškolský student horlivě působil ve spolku jihočeských akademiků Štítný a v polovině osmdesátých let se stal jedním z iniciátorů založení Sokola v Jindřichově Hradci.

V roce 1888 vydal Průvodce po Jindřichovu Hradci a výsledky svého bádání v archivu v Třeboni, kde vykonával notářskou praxi, a v Jindřichově Hradci, kde působil v advokátní kanceláři, publikoval v Ohlase od Nežárky, většinou podepsané B. Svit nebo iniciálami B. S., i v odborném tisku. Z tohoto období měla největší význam jeho práce Osídlení krajiny Jindřichohradecké a Novobystřické, kterou publikoval v roce 1893.

O rok později odešel do Hradce Králové, kde pracoval nejprve jako koncipient, od roku 1899 jako tajemník a o dvacet let později se stal ředitelem městských úřadů a před odchodem do penze byl v roce 1828 jmenován vrchním právním radou. Současně se věnoval studiu historie východních Čech, zasloužil se o rozvoj archeologického bádání v regionu a velmi významně i o královéhradecké muzeum, které řídil v letech 1895-1922 a působil v něm i později. Pečlivě se staral nejen o rozšiřování historických a archeologických sbírek, jejich pořádání i vystavování, ale zejména se přičinil o výstavbu nové moderní budovy muzea podle projektu Jana Kotěry. V roce 1910 se stal dopisovatelem Ústřední komise pro zachování památek a konzervátorem památkové péče. Velké oblibě se těšila jeho příručka Čechy v době předhistorické z roku 1913, po vzniku Československa byl jmenován zemským konzervátorem pro prehistorii a v roce 1929 jednatelem pro památky při Společnosti přátel starožitností. Stál rovněž u zrodu městské knihovny, podílel se na kulturním životě města a vedle toho dále psal četné archeologické a historické články a studie. I nadále publikoval příspěvky o historii kraje svého mládí, např. Valdenští v jižních Čechách či Osady někdy moravské na Jindřichohradecku. Zemřel v Hradci Králové uprostřed práce na studii o osídlení severovýchodních Čech.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít