Spisovatelé a divadelníci III. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Jindřichův Hradec byl již od konce 13. století důležitým centrem kultury. Zpočátku ji rozvíjela zdejší vrchnost na svém dvoře i podporou školství a mecenášstvím jednotlivých osobností. Byli to páni z Hradce, kteří do města povolali jezuity a založili slavné jezuitské gymnázium, které vychovalo řadu literátů a proslulo i divadelními představeními. Byli to Černínové, kteří realizovali úmysl založit ve městě tiskárnu, která kolem sebe a týdeníku Ohlas od Nežárky soustředila početnou skupinu spisovatelů. Historické jádro města, zámek a rybník Vajgar se staly inspirací známým básníkům i prozaikům.

Marie Matoušková | 6. 2. 1863 – 29. 12. 1928 | SPISOVATELKA a HEREČKA

Narodila se v Jindřichově Hradci. Již od dětství toužila stát se herečkou, v roce 1881 se stala členkou právě založené místní ochotnické jednoty Jablonský. Když v roce 1884 osiřela, nastoupila dráhu profesionální herečky a stala se členkou Kramuelovy a později Čížkovy herecké společnosti. Vystřídala několik angažmá včetně krátkého působení v Národním divadle v Brně. V roce 1897 získala v rodném městě divadelní koncesi a stala se ředitelkou vlastní herecké společnosti, do níž vložila dědictví po rodičích. Důvěrně se přátelila s Růženou Pohorskou, které předala svou divadelní koncesi. Žily spolu nejdříve v Praze a posléze v Jindřichově Hradci. V roce 1922 zde získala povolení k pořádání divadelních představení, které inscenovala ve vlastní režii až do roku 1928. Byla též literárně činná, psala do časopisů dětské básničky, publikovala i v americkém krajanském časopise Svornost, který redigoval jindřichohradecký rodák Rudolf Jaromír Pšenka. Přispívala rovněž do místního týdeníku Ohlas od Nežárky. V roce 1925 vydala vlastním nákladem sbírku básní Můj herbář, která představuje její celoživotní tvorbu. S vydáním jí radil literární historik Ferdinand Strejček a vydatně pomohl Jaroslav Pšenička. Zemřela v Jindřichově Hradci a byla pochována na hřbitově u Nejsvětější Trojice.

Jaroslav Pšenička | 4. 8. 1865 – 27. 8. 1954 | POŠTOVNÍ ŘEDITEL, BÁSNÍK, SPISOVATEL

Narodil se v Jindřichově Hradci. Pracoval jako vrchní poštovní ředitel v Praze, kde působil též jako redaktor periodika Poštovní revue. Již v roce 1885 otiskl v Ohlase od Nežárky fejeton Z vycházky na Landštýn. Často marně usiloval o uveřejnění svých četných literárních pokusů, jak o tom svědčí dochovaná korespondence s nakladatelstvími a redakcemi periodik, s Janem Nerudou, Ferdinandem Strejčkem, Ignátem Hermannem nebo bratrem Rudolfem Jaromírem. Pšenička nakonec zaměřil vlastní tvorbu odborně. Učebnice Poštovní služba výkonná se dočkala čtyř vydání a dalších doplňků reagujících na změny předpisů. V oblasti krásné literatury se uplatnil jako překladatel poezie i beletrie především z francouzštiny a němčiny. Překládal díla Guy de Maupassanta, Julesa Vernea nebo Françoise de La Rochefoucaulda. Některé jeho překlady byly opětovně vydány v posledních letech.

Růžena Pohorská | 30. 5. 1865 – 7. 3. 1935 | SPISOVATELKA, HEREČKA a DRAMATIČKA

Narodila se v Praze, působila jako herečka u kočovných společností, v roce 1891 měla angažmá v opeře brněnského divadla, od roku 1903 vedla vlastní divadelní společnost. V letech 1906-1918 byla členkou Národního divadla, poté odešla do důchodu. Na sklonku života se uchýlila do Jindřichova Hradce ke své přítelkyni Marii Matouškové. Tady se angažovala v divadelní ochotnické jednotě Jablonský, pro niž napsala divadelní hru Libuše Smetanová, kterou dedikovala Emě Destinnové, a známou hru Vajbrtruc, která zpracovávala místní pověst. Zemřela v Jindřichově Hradci a její urna byla uložena do společného hrobu s Marií Matouškovou na hřbitově u Nejsvětější Trojice.

Rudolf Jaromír Pšenička | 21. 3. 1875 – 29. 11. 1939 | ČESKO-AMERICKÝ SPISOVATEL a ŠÉFREDAKTOR

Narodil se v Jindřichově Hradci, po nedokončených studiích gymnázia se vydal na cesty a v roce 1895 se stal vojákem francouzské cizinecké legie v Alžíru. Po krátkém pobytu v Paříži odjel v roce 1901 do Ameriky a natrvalo se usadil v Chicagu jako redaktor a později šéfredaktor prvního českého listu v Americe – Svornost. Založil Česko-americkou tiskovou kancelář, účastnil se krajanského hnutí, organizoval zájezdy českých umělců do Ameriky, podporoval jednotlivce v úsilí o úspěch za oceánem. Ve Zlaté knize československého Chicaga zpracoval historii českého života za oceánem, v americkém i českém vydání vyšlo drama Moře nerozdvojilo. Čechy často navštěvoval a byl ve stálém písemném i osobním kontaktu s Jindřichovým Hradcem. Často používal příjmení Pšenka a publikoval též pod jmény R. J. Hradecký nebo R. J. P. Doré. Zemřel v Chicagu.