Aktuálně

Vědci a lékaři IV. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Lékaři a vědci byli vážení a cenění nejen pro svou inteligenci a dosažené vzdělání, ale především díky společenskému významu jejich činnosti, díky svému poslání. Zatímco lékaři pobývali v Jindřichově Hradci celý život, popřípadě do města přicházeli jako vystudovaní a vážení odborníci a pobývali tady v aktivní části svého života, osobnosti z řad vědců svůj aktivní život trávili nejčastěji na vědeckých ústavech mimo město. Jindřichův Hradec byl jejich rodištěm, místem jejich studií nebo místem, v němž trávili penzi. 

Oldřich Kolín | 29. 6. 1895 – 3. 11. 1938 | PRIMÁŘ

Narodil se ve Chvojenci u Pardubic, vystudoval medicínu a v dubnu 1925 nastoupil do zdejší nemocnice jako primář po docentu MUDr. Emanuelu Rychlíkovi. Za jeho primariátu probíhala reorganizace
a rozšíření jindřichohradecké nemocnice, která byla převedena ze správy města do správy okresu. Byla vystavena nová moderní administrativní budova a především chirurgický pavilon vybavený podle požadavků tehdejší lékařské vědy. Jeho žena Emílie Kolínová nechala ve městě na městských hradbách při západním okraji Husových sadů vystavět v letech 1932-1933 rodinnou vilu podle projektu zdejšího architekta Antonína Mečíře. MUDr. Oldřich Kolín zemřel po těžké nemoci v Praze.

František Hrudička | 4. 3. 1869 – 20. 11. 1928 | LÉKAŘ I MECENÁŠ

Narodil se v Jindřichově Hradci v rodině mydláře, vystudoval v letech 1881-1889 zdejší gymnázium a posléze medicínu. Vrátil se do Jindřichova Hradce, kde působil jako lékař, zdravotní rada a primář v nemocnici. Stal se nástupcem oblíbených jindřichohradeckých lékařů, Dr. Bedřicha Budila a Dr. Jana Rybáka. Vedle svých lékařských povinností byl činný i veřejně, zasedal v okresním zastupitelstvu. Byl náruživý lovec, sběratel starožitností a badatel. Zemřel svobodný a svůj majetek odkázal Tělocvičné jednotě Sokol, starožitnosti pak muzeu. Byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice.

Ladislav Haškovec | 18. 5. 1866 – 16. 1. 1944 | NEUROLOG

Narodil se v Bechyni, v letech 1878-1885 studoval na jindřichohradeckém gymnáziu. Byl činný ve spolku jihočeských akademiků Štítný, v roce 1890 byl dokonce jeho předsedou. Po maturitě vystudoval lékařskou fakultu, později studoval též v Paříži a navštívil řadu evropských klinik pro nervové choroby. V oboru neuropatologie získal profesuru. V roce 1905 založil první neurologické oddělení v Čechách v Praze Na Františku, v roce 1926 kliniku pro choroby nervové na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1925-1926 byl děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pak do roku 1936 přednostou neurologické kliniky. Profesor MUDr. Ladislav Haškovec byl předním představitelem české neurologie, zakladatelem odborných časopisů, člen řady zahraničních vědeckých korporací, organizátor a především vynikající lékař. Vztah s Jindřichovým Hradcem udržoval až do konce života, v Praze docházel do hradeckého spolku Bajgar a byl zakládajícím členem spolku Přátelé starého Hradce. Zemřel v Praze.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: