Aktuálně

Sportovci | Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Na březích rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci se provozovala řada tradičních sportů. Z nejstarších to bylo především veslování, plavání, bruslení, cyklistika, turistika, později též lehká atletika, hokej, fotbal a box. Právě v těchto sportovních odvětvích vyrostla řada významných sportovců. Největší úspěchy dosáhli v minulosti zejména jindřichohradečtí veslaři, krasobruslaři, lehcí atleti a hokejisté.

K nejstarším korporacím, v jejichž náplni byla činnost považovaná dnes za sportovní odvětví, byl jindřichohradecký ostrostřelecký sbor, jehož členové od 17. století pravidelně stříleli do terče. Ve vyšší společnosti našly oblibu kuželky, které se v Jindřichově Hradci hrály na zahradě u vily jindřichohradeckého knihtiskaře, nakladatele a starosty Aloise Josefa Landfrase. Pro společnost kuloborců zde byla vybudována kuželkářská dráha.

Podle vzpomínek spisovatele Františka Pravdy se již ve 30. letech 19. století bavili místní studenti sportovními aktivitami na rybníce Vajgar. Plavali, projížděli se na lodičkách a klouzali se po ledě. U rybníka vznikla v roce 1840 vojenská plovárna. Organizovaný sport ve vlastním slova smyslu se do města dostával jen pomalu. V roce 1871 byl péčí manželky profesora zdejšího gymnázia paní Vilemíny Hronové založen soukromý spolek pro cvičení žen. Ve městě se pěstovala jízda na kole, cyklistům se říkalo velocipedisté a založili dokonce dva kluby. První v roce 1896, druhý s názvem Klub velocipedistů Čechie v roce 1900. Čechie se stala členem Ústřední jednoty a jejím významným funkcionářem byl například Petr Tuscher.

V roce 1885 byla ve městě založena Tělocvičná jednota Sokol. Prvním starostou se stal zdejší advokát JUDr. Jan Slavík a jednota Sokol pracovala pod heslem Tužme se! Ve vedoucích pozicích Sokola se vystřídala řada významných jindřichohradeckých osobností, připomeňme například Tomáše Vladimíra Sládka, Františka Steinochera, Fanouše Šetku, starostu Karla Merta, učitele Františka Enengla, Adolfa Šetku nebo Karla Bradáče. V období 1. republiky pak zastávali funkci starosty Štěpán Musil a Otomar Bistřický, na pozicích místostarosty byli například Stanislav Beran a Antonín Picka. V roce 1896 byl ve městě založen za vydatné podpory a vstřícnosti bratrů Sokolů Aloise Braitha a Tomáše Vladimíra Sládka ženský odbor Sokola. Jeho první předsedkyní byla zvolena Berta Slavíková a náčelnicí Anna Albrechtová, kterou v roce 1898 nahradila řídící učitelka zdejší opatrovny Józa Viertlová. Ve funkcích a vedení ženského odboru se vystřídala řada pokrokových žen, mezi nimi Kristina a Marie Hilgartnerová, Bohumila Muková nebo profesorka zdejšího gymnázia Ebba Jahnová. Na tradice ženského cvičení navázala po druhé světové válce Libuše Petzlová, která se stala stejně jako Karel Bradáč zástupcem tzv. sjednocené tělovýchovy.

V roce 1874 byl založen v Jindřichově Hradci Bruslařský klub, o dva roky později se do názvu klubu dostalo i veslování a klub byl přejmenován na Veslařský a bruslařský klub. V roce 1923 byl název klubu zásluhou primáře jindřichohradecké nemocnice Emanuela Rychlíka rozšířen o jméno rybníku Vajgar. Klub byl přijat do Svazu veslařů a na nábřeží byla otevřena veslařská loděnice. Primář Rychlík věnoval péči náboru sportovců a přicházely první úspěchy ve středoškolských přeborech. Nejvýraznějších úspěchů však dosáhli jindřichohradečtí veslaři až po druhé světové válce. V roce 1947 se stala přebornicí jižních Čech čtyřka žen v sestavě Musilová, Nutilová, Dvířková a Čapková s kormidelníkem Bublou. Titul mistra republiky získala v roce 1950 a 1953 dvojka Vladimír Hlaváček a Miroslav Strejček s kormidelníkem Jindřichem Havlem. Velice úspěšná byla i dvojice Václav Chalupa, Miroslav Strejček. Také Hana Emmerová-Musilová reprezentovala zdejší veslařství doma i za hranicemi, dvojice Musilová-Bartáková získala stříbro na mistrovství Evropy v Praze a Hana Musilová byla jmenována mistryní sportu. Státním trenérem československých veslařů se stal Luděk Musil. Ve stopách svého otce se ubírá i skifař Václav Chalupa mladší.

Emanuel Rychlík připravil v letech 1923-1924 též kurzy krasobruslení, které vedl úspěšný krasobruslař, lékař R. Slánský. Absolvovala je i dvojice Marie Doležalová a Josef Vosolsobě, kteří byli úspěšní i na republikové úrovni. Josef Vosolsobě později získal s další partnerkou Věrou Trejbalovou titul Mistři republiky. Tento všestranný sportovec pěstoval i atletiku, a to již od roku 1923, kdy byl ve městě založen oddíl Jihočeského vysokoškolského sportu pod vedením profesora zdejšího gymnázia Dalibora Zdeňka. Již ve dvacátých letech byl Josef Vosolsobě úspěšným reprezentantem ve skoku dalekém a jako držitel československých rekordů se zúčastnil i olympiády v Berlíně v roce 1936.

Koncem dvacátých let se pod Veslařským a bruslařským klubem Vajgar rozvíjel hokej. V roce 1929 zásluhou Václava Rohlíka sehrál VBK Vajgar svůj první zápas a v následujících letech hrál klub mistrovství jižních Čech. V roce 1973 se město dočkalo zimního stadionu s umělým ledem, který byl v roce 1984 zastřešen. Odchovancem hokejově výrazných 90. let v Jindřichově Hradci byl i vynikající hokejista Jan Marek, jehož jméno nese zdejší zimní stadion od roku 2013.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: