Aktuálně

Patří také do historie města IV. | Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

V Jindřichově Hradci se narodily nebo prožily část života desítky významných osobností, které se podílely na jeho rozvoji. Význam, krásu a malebnost Jindřichova Hradce však ocenili i mnozí významní návštěvníci, ať již ve městě pracovali, nebo odpočívali.

Jindřichův Hradec, sídlo bohatých a starobylých šlechtických rodů, význačných a zámožných měšťanů, hostil již od středověku řadu návštěv. Často sem přijížděl Petr Vok z Rožmberka, díky poloze města v polovině cesty mezi Prahou a Vídní byl zámek především po roce 1526 využíván k odpočinku cestujícího císařského a královského dvora. Nejméně šestkrát se zde zastavil Ferdinand I., několikrát též Leopold I. S rozvojem turistiky a letních rekreací koncem 19. století se město stalo vítaným sídlem letních hostů, kteří si zde pronajímali pokoje či byty, někteří dokonce stavěli letní vily. Politici, lékaři a vědci přijížděli do města též pracovně. Proslulá mezi návštěvníky byla vila za městem, zvaná U Malíře, každá významná návštěva si prohlédla Landfrasovu zahradu a Slavíkovu vilu, mnozí bydleli v oblíbeném hotelu Horák…

František Palacký | 1798-1876

Český historik, politik, filozof a národní obrozenec. Pro svou účast na českém národním hnutí a zásluhy v oblasti historiografie byl vlastenci zván Otec národa. Autor monumentálního díla Dějiny národu českého studoval podrobně také zdejší zámecký archiv s rodovými archivy pánů z Hradce, Slavatů a Černínů, jejichž význam ocenil již Josef Dobrovský. Palacký poprvé studoval v jindřichohradeckém zámeckém archivu v roce 1824, vrátil se v roce 1828, 1834 a 1842. Když v roce 1861 navštívil znovu naše město, byl již slavným historiografem. Dne 22. května 1861 jej zastupitelstvo města jmenovalo čestným občanem města.

Manželé Svobodovi

Ve své době významný manželský pár spisovatelů Růžena Svobodová (1868-1920) a František Xaver Svoboda (1860-1943) pobývali na letním bytě v Landfrasově vile v roce 1911. Proslulá vila se zahradou a zahradním altánem se stala již od 30. let 19. století místem společenského setkávání, ale také pobytů mnoha významných návštěv ve městě. Spisovatelčin fejeton o městě je znám pro její dojemné vyznání vztahu k městu: „Kdo viděl a zná kouzelné město Jindř. Hradec, kdo pochopil jeho složitý i kulturní půvab, vycítí, že je téměř nemyslitelno, aby v něm nevykvetla umělecká osobnost.“ Růžena Svobodová se inspirovala zdejším prostředím i osobami ve svých povídkových knihách Posvátné jaro a Pokojný dům. František Xaver Svoboda zasadil do regionu děj svého románu Z lesů zaznívá zpěv.

Josef Zítek | 1832-1909

Narodil se v Karlíně, vystudoval reálku a pražskou polytechniku, na níž v roce 1851 absolvoval obor pozemní stavitelství. Pak studoval architekturu ve Vídni, kde se seznámil s Evženem Černínem. Pro něj v roce 1862 realizoval svou první stavbu, výletní restauraci Rudolfov v Jindřichově Hradci. Evropský věhlas mu přinesl jeho projekt Zemského muzea ve Výmaru, v jehož interiéru uplatnil také inspiraci renesančním Adamovým stavením jindřichohradeckého zámku. Od roku 1864 vyučoval na pražské polytechnice, kde působil 39 let, dvakrát byl zvolen rektorem a devětkrát děkanem. Jeho nejvýznamnějšími
pracemi jsou projekty Národního divadla a Rudolfina v Praze a Mlýnské kolonády v Karlových Varech.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: